Biografie ansámblu

Aktuálně nejvýraznějším reprezentantem tzv. české dechové školy – v evropském kontextu – je soubor „PhilHarmonia Octet“, hudební uskupení, které bylo založeno v roce 2007 z iniciativy Viléma Veverky a Václava Vonáška. Jejich záměrem bylo vytvořit formaci nejlepších českých hráčů jedné generace, (kteří se v mnohém výrazně ovlivňovali již během studia na HAMU), respektive konfrontovat domácí hudebně interpretační tradici s moderními evropskými styly a trendy. Cílem souboru je výrazné obohacení české hudební scény, rozšíření repertoáru a zejména pak posouvání stávajícího interpretačního standardu. Charakteristickým prvkem souboru je fakt, že interpreti jsou laureáty prestižních mezinárodních soutěží, respektive absolventy zahraničního studia, kteří se dále výrazně profilují jako sóloví hráči. To je ostatně příznačné pro nejlepší světové ansámbly tohoto druhu. Bez zajímavosti není ani působení jednotlivých členů v předních evropských orchestrech, např. Berlínské Filharmonii, WDR Köln či České Filharmonii.


Repertoárový záběr souboru sleduje vyhraněnou interpretací proměny hudební řeči na pozadí střídání hudebních epoch a stylu°,
od 2. poloviny 18. století do počátků nového milénia.


Název souboru lze interpretovat dvojím způsobem: původním významem slova „filharmonie“ - záliba v souzvuku, a pojmem „harmonie“, používaný pro tento druh souborů od doby klasicismu.


PhilHarmonia Octet je vyhledávaným ansámblem nejen na českých koncertních pódiích, zároveň se úspěšně etabluje i v zahraničí.
Oceňovaná je profilová nahrávka souboru – „Music for Wind Instruments“, se skladbami L. v. Beethovena, G. Kleina a W. A. Mozarta, z roku 2017 (Supraphon), která je odbornou kritikou považována v současnosti za nejlepší český snímek svého druhu.