Vilém Veverka

patří k nejrespektovanějším českým interpretům. Absolvoval Pražskou konzervatoř (F. X. Thuri), Akademii múzických umění v Praze (Liběna Séquardtová) a opakovaně se účastnil kurzů významného francouzského hobojisty Jeana-Louise Capezzaliho.

 

Zásadním impulsem v jeho uměleckém rozvoji však bylo účinkování v „Gustav Mahler Jugend Orchester“ a následné studium u předního německého hobojisty Dominika Wollenwebera na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Jeho profesní rozvoj podstatně obohatilo i dvouleté působení v Berlínské filharmonii (stipendista Karajanovy nadace) Víc než inspirátory mu byli též špičkoví zahraniční hobojisté – Albrecht Mayer, Hansjörg Schellenberger, Maurice Bourgue či Heinz Holliger. Nastoupená cesta vyvrcholila jeho vítězstvím v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží – Sony Music Foundation (Tokio, 2003).

 

Jako sólista na sebe V. Veverka upozornil prováděním soudobé hudby, dnes jeho repertoár zahrnuje díla všech stylových období – od baroka po současnost. Spolupracuje s významnými českými i zahraničními orchestry, k nimž patří zejména PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Filharmonie Brno nebo Tokyo Filharmonic, Vancouver Symphony Orchestra, Bayerisches Kammerorchester, Münchener Kammerorchester, Slovenská filharmonie, Filharmonie Krakov atd. Nahrál a v českých premiérách provedl řadu náročných skladeb druhé poloviny 20. století (L. Berio, B. Britten, E. Carter, M. Feldaman, W. Rihm, I. Yun, B. A. Zimmermann), včetně koncertů Bohuslava Martinů a Marka Kopelenta (A few Minutes with an Oboist). Jeho interpretační všestrannost podtrhuje nejen první česká kompletní nahrávka Dvanácti fantazií pro hoboj sólo Georga Philippa Telemanna (Supraphon), ale také první souborné provedení Triových sonát Jana Dismase Zelenky s „Ensemble Berlin-Prag“, který v r. 2011 spolu se členy Berlínské Filharmonie založil.

 

 

Vilém Veverka, který se v současnosti profiluje jako sólový a komorní hráč, je primáriem souboru „PhilHarmonia Octet“ a ambasadorem francouzské firmy „Buffet-Crampon“. V roce 2014 působil jako „Artist in Residence“ na významném německém festivalu „Mitte Europa“.

V září roku 2015 vydal u Supraphonu další, v pořadí třetí sólové album (“Oboe Concertos”) – koncerty J. S. Bacha, A. Vivaldi a G. Ph. Telemanna (s Ensemble 18+). Tato nahrávka je považována za nejlepší českou desku svého druhu.

 

 

Společným počinem s harfenistkou Kateřinou Englichovou je vysoce ceněné album "Impressions" (Supraphon, 2017). Prozatím nejnovějším a zároveň zřejmě nejzásadnějším projektem na poli zvukových nosičů je pak dvojalbum triových sonát J. D. Zelenky, které Vilém Veverka nahrál společně se členy Berlínské Filharmonie (Ensemble Berlin-Prag). Unikátnost této nahrávky podtrhuje participace Reinharda Goebela, zakladatele legendární “Musica Antiqua Köln”, který se podílel v roli supervizora na nastudování celého cyklu.

Monika Boušková

je absolventkou Pražské kozervatoře (prof. F. Kimel). 

Během studia navštěvovala kurzy předního francouzského hobojisty Jeana Louise Capezalliho.


Působila v Karlovarském symfonickém orchestru, Plzeňské filharmonii a Pražském komorním orchestru bez dirigenta. Od roku 2005 je členkou Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK, kde zastává pozici hobojistky a sólo hráčky na anglický roh. Sólově vystupovala se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Plzeňskou filharmonií s kompozicemi Juraje Filase a Jeana Sibelia. Pro Český rozhlas realizovala nahrávky skladeb pro anglický roh P. Hindemitha, T. Sýkory, Z. Košnarové atd.


V roce 2012 založila koncertní agenturu Bohemian Artists zastupující přední české sólisty a komorní ansámbly, ve které působí jako manažerka a producentka. Ve spolupráci s předními českými osobnostmi realizuje koncerty na českých pódiích (Mezinárodní hudební festivaly, Kruhy přátel hudby, soukromé akce atd.) Jako producentka je podepsána pod dokumentárním filmem Hillborg & Dohnal: Music in motion, který měl svou premiéru v únoru 2016. Dokument Hillborg & Dohnal: Music in motion zachycující přípravy a realizaci klarinetového koncert A. Hillborga v podání klarinetisty Karla Dohnala byl odvysílán českou a švédskou televizí.

Irvin Venyš

Irvin Venyš je právem řazen k nejvýraznějším umělcům mladé české generace. Je držitelem mnoha ocenění ze světově uznávaných soutěží - Pražské Jaro, Pacem in Terris Bayreuth, EBU New Talent, Paříž, Zurich, Madeira. Tato ocenění opakovaně obhajuje na prestižních festivalech - Festival Mitte Europa, Pablo Casals festival v Prades, Mozart der Europaer Mannheim - a pódiích celé řady zemí - Japonsko, Německo, Francie, Španělsko atd.


Pozoruhodný je přesah jeho hudebních aktivit, od klasického klarinetového repertoáru přes extrémně náročné skladby 20. a 21. století - české a světové premiéry - Osvaldo Golijov, Betty Oliveiro, Isang Yun, Jan Dušek, N-Tech etc.- až po folklór. Všechny tyto vlivy jsou snadno rozpoznatelné v jeho nezaměnitelné interpretaci.


Spolupracuje s předními světovými sólisty a dirigenty - Heinz - Jörg Schellenberger, Radovan Vlatkovič, Zakhar Bron, Peter Czaba, Igor Ardašev, Libor Pešek, Ralph Gothoni, Elina Vahala, Michel Lethiec, Hagai Shaham, Andre Cazalet a Jean - Louis Capezzali atd.


Za zmínku stojí i rozsah jeho hudebního vzdělání. Absolvoval Konzervatoř v Brně ve třídě prof. B. Winklera. Na Hudební akademii múzických umění v Praze absolvoval ve třídě profesorů Jiřího Hlaváče a Vlastimila Mareše Magisterský a následně Doktorský cyklus a získal akademický titul PhD. Své vzdělání doplnil roční stáží na Conservatoir Supérieur de Musique et de Danse v Paříži v prestižní třídě Michela Arrignona.


V současnosti působí jako pedagog na pražské HAMU.

Realizoval řadu nahrávek pro Český Rozhlas, Českou Televizi, Mitteldeutsch Rundfunk, ORF, či Arco Diva.


Na sém kontě má též řadu CD nahrávek, ve kterých jsou zastoupeny skladby z klasického klarinetového repertoáru, ale také kompozice inspirované folklorem a jazzem.

Karel Dohnal

neúnavný a nadšený propagátor klarinetu jako sólového nástroje  a zároveň jeden z nejrespektovanějších  českých klarinetistů současnosti vystudoval ostravskou konzervatoř (Petr Bohuš) a Akademii múzických umění v Praze (Vlastimil Mareš). Ve studiích pak pokračoval na Guildhall School of Music and Drama v Londýně (Thea King, Julian Farrell, Joy Farrall), na Universität der Künste v Berlíně (Francois Benda), Konzervatoři Rimského–Korsakova v Petrohradě (Valerij Bezručenko), jakož i na Konzervatoři v Hilversumu (Henk de Graaf).


Karel Dohnal je laureátem mezinárodních klarinetových soutěží Pražské Jaro, Premio Valentino Bucchi v Římě, Dos Hermanas ve španělské Seville, Pacem in Terris v Bayreuthu či Young Artist Competition v belgickém Ostende.


Jako sólista v dílech C. Nielsena, K. Pendereckeho, A. Coplanda, T.  Madsena, Jana Franka Fischera, O. Kukala, W. A. Mozarta, C. M. Webera, F. V. Kramáře, J. V. Stamice i velkého množství dalších autorů se Karel Dohnal představil publiku v mnoha zemích Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky, a to jak v komorních recitálech, tak za doprovodu orchestrů Essener Philharmoniker, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Prague Philharmonia, Pražského komorního orchestru, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Jihočeské komorní filharmonie, Filharmonie Lvov, Filharmonie Sczeczin, Bělehradské filharmonie, Pardubické komorní filharmonie, Hofer Symphoniker a dalších ansámblů.


Jako sólista a komorní hráč se představil publiku na festivalech Pražské jaro, Dvořákova Praha, na festivalu Bodensee  atd. Pravidelně spolupracuje s Pavel Haas quartet, Talichovým  kvartetem, Wihanovým kvartetem, klavíristy Martinem Kasíkem, Evgeny Samoilovem a dalšími. Je členem orchestru Státní opery Praha, souboru PhilHarmonia Octet Prague a Tria Amadeus.


Karel Dohnal je rovněž velmi uznávaným a vyhledávaným interpretem soudobé hudby, premiéroval a inicioval vznik mnoha skladeb sólového i komorního repertoáru skladatelů A. Tučapského, O. Máchy, J. Temla, J. Filase, P. Wajsara, A. Pavlorka, I. Loudové, K. Debskeho a dalších.


S velkým ohlasem u kritiky a posluchačů po celém světě se setkává také výjimečné představení, na kterém jako Harlekin skladatele  Karlheinze Stockhausena uplatňuje i svůj komediální a herecký talent.


Karel Dohnal má na svém kontě řadu nahrávek pro Český rozhlas a několik sólových CD kritikou velmi ceněných.


Jako ambasador společnosti Selmer Paris hraje Karel Dohnal na klarinet modelu Recital této značky a používá plátky Reserve Classic amerického výrobce D’Addario Woodwinds.

Martin Petrák

Během studií na konzervatoři se zúčastnil v roce 1999 hudebních kurzů Szandora Végha pod vedením fagotisty Sergia Azzoliniho a hobojisty Maurice Bourgua. Následně pokračoval ve studiích na pražské akademii muzických umění ve třídě prof.F.Hermana (Ars rediviva, Česká filharmonie) a J. Seidla (Collegium Musicum Pragenses, Česká filharmonie), kde se začal věnovat poučené  interpretaci pod vedením vynikajícíhu hudebníka – varhaníka Lukáše Vendla (Harmonia delectabilis). Po ukončení studií se v roce 2005 stal členem prvního orchestru v České republice České filharmonie.


V roce 2006 založil se zpěvákem Markem Šulcem (Schola Gregoriana Pragenses) instrumentálně – vokální projekt zaměřený na barokní hudbu Musika Antiq/Aria/.


V roce 2008 založil instrumentální soubor VENTI DIVERSI ensemble, v němž zůročil své zkušenosti z předchozí spolupráce s umělci ze souboru MA/A/ a se kterým na podzim 2008 vydal své debutové cd s dílem G.Ph.Telemanna “La Putain”, které získalo ocenění The Prague Post “Nejlepší CD roku 2008”. Soubor se v průběhu let představil na mnoha prestižních českých i zahraničních festivalech (Lípa Musica /CZ/, Svatováclavský hudební festival /CZ/, Ars Antiqua Europae in Via Gothica /SK/ atd.) s dílem J.S.Bacha (Braniborské koncerty), J.D.Zelenky (Trio Sonáty), A.Vivaldiho (Sinfonie), G.Händela (Vodní hudba). Posledním náhravacím počinem souboru je dvojalbum CD“Liturgický rok”, které obsahuje díla českého skladatele F.X.Thuriho vztahující se k církevnímu liturgickému roku. CD vyšlo v roce 2015.


V roce 2016 založil komorní soubor Haydn Ensemble, ve kterém zastává post uměleckého vedoucího. S tímto tělesem realizoval řadu koncertů pro české i zahraniční pořadatele. Od roku 2011 je odborným asistentem Ostravské univerzity – fakulta umění.

Václav Vonášek

rodák z jihočeské Blatné, se začal věnovat hře na fagot na plzeňské konzervatoři, kde studoval pod vedením Ladislava Šmídla a posléze Matouše Křiváčka. Následovalo studium na HAMU v Praze ve třídě prof. Františka Hermana a prof. Jiřího Seidla, kde získal v roce 2005 magisterský diplom a posléze i doktorantský titul.


Na základě absolutního vítězství v česko-slovenské soutěži Talent roku 2002 získal roční stipendium na Royal College of Music v Londýně. Uspěl též v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2002, kde získal 2. cenu a Cenu Českého hudebního fondu za nejlepší provedení české soudobé skladby. V roce 2004 získal 1. cenu v soutěži International Double Reed Society v australském Melbourne, stal se rovněž vítězem soutěže v polské Łódźi (2005). Dalšími úspěchy jsou 3. ceny z Markneukirchen (2006) a soutěže ARD v Mnichově (2008). Svou účast na soutěžích korunoval Václav Vonášek vítězstvím v soutěži Pražského jara 2009.


Václav Vonášek je nadšeným propagátorem fagotu jako neprávem opomíjeného sólového nástroje, a to nejen ve skladbách originálních, ale zejména transkribovaných (např. přepisy flétnových a violoncellových sonát a suit J. S. Bacha). Věnuje se též uvádění skladeb současných autorů. Zaměřuje se také na skladby pro fagot bez doprovodu, které byly rovněž tématem jeho doktorandské disertační práce. Založil a umělecky vedl Prague Bassoon Band, nadále se věnuje komorní hře v Triu Arundo a PhilHarmonia Octetu.


V roce 2013 realizoval sólo CD pro vydavatelství  Supraphon, na ketrém jsou zastoupeny skladby J.S. Bacha, G.F. Händela a A. Vivaldiho.


Václav Vonášek působil v orchestru PKF Prague Philharmonia a od roku 2006 jako člen fagotové skupiny České filharmonie.


Od roku 2016 je členem Berlínské filharmonie.

Přemysl Vojta

je laureátem různých mezinárodních soutěží – v Bratislavě, Brně či Vidnavě. V září roku 2010 dosáhl svého největšího úspěchu na Mezinárodní soutěži ARD v Mnichově, kde získal 1. cenu, cenu publika, zvláštní cenu za uvedení skladby od Jörna Arneckeho a zvláštní cenu Nové filharmonie Vestfálsko.

O rok později byl oceněn za recitál na Beethovenfestu v Bonnu Beethovenovým prstenem a zařadil se tak po bok hvězd jako je Gustavo Dudamel, Julia Fischer, Lisa Batiashvili nebo Lauma Skride.

Jako sólohornista působil na akademii Staatskapelle Dresden, v Pražské komorní filharmonii, Staatskapelle Berlín, v Konzerthausorchestru Berlín a od prosince 2015 v Symfonickém orchestru WDR v Kolíně nad Rýnem. Jako pedagog působil v hornové třídě na Universität der Künste Berlin, v současnosti je docentem pro komorní hudbu na Vysoké hudební a taneční škole v Kolíně nad Rýnem.

Přemysl Vojta se zabývá hrou na dechové nástroje od svých šesti let, kdy na ZUŠ Jaroslava Kvapila začal hrát na zobcovou flétnu. K lesnímu rohu se dostal o čtyři roky později díky učitelce Olze Voldánové. Od roku 1998 studoval pod vedením Bedřicha Tylšara na Pražské konzervatoři a po jejím úspěšném zakončení v roce 2004 nastoupil na berlínskou Universität der Künste do třídy Christiana-Friedricha Dallmanna. Školu zakončil Koncertním diplomem v roce 2011.

Během své sólové dráhy vystupoval např. se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, RSO Stuttgart, Konzerthausorchestrem Berlín, Vídeňským a Mnichovským komorním orchestrem, Cameratou Salzburg, Novou filharmonií Vestfálsko, Orchestrem státního divadla Wiesbaden, Kanagawa Philharmonic Orchestra, Academy St Martin in the Fields nebo Pražskou komorní filharmonií.

Přemysl Vojta natočil pro Supraphon spolu se Smetanovým triem hornové trio Johannese Brahmse. U stejného labelu debutoval sólovým CD se skladbami české moderny „French Horn in Prague“.

Ondřej Vrabec

Dirigent a hornista Ondřej Vrabec (1979) patří přes svůj věk mezi nejostřílenější české umělce.


Je absolventem Pražské konzervatoře (prof. B. Tylšar, V. Válek, H. Farkač, M. Němcová, M. Košler) a Akademie múzických umění v Praze (prof. R. Eliška, J. Bělohlávek, F. Vajnar a další). Studium si doplnil četnými mistrovskými kurzy (např. London Masterclasses, Hornclass, Francouzsko - Česká akademie), nejcennějším impulsem pro formování uměleckého přístupu mu byla hráčská spolupráce s elitou světové dechové školy (S. Azzolini, M. Bourgue), v oblasti dirigování pak umělecká podpora významných světových dirigentských osobností (Sir John Eliot Gardiner, Benjamin Zander, Jiří Bělohlávek aj.).


Ondřej Vrabec je držitelem několik laureátských titulů z mezinárodních soutěží jako sólista i komorní hráč.Byl finalistou mezinárodních dirigentských soutěží Pražské jaro 2007 a Tokio 2015, v obou získal čestná uznání poroty.


V roli sólisty vystoupil do dnešního dne s desítkami domácích i zahraničních orchestrů (mimo jiných Česká filharmonie, Královská Vlámská filharmonie, Nagoya Philharmonic Orchestra, Bayrisches Kammerorchester, NCPAO Peking, Sólistes Européenes Luxembourg, Augsburg Philharmonic Orchestra, Státní filharmonie Košice, Rzeszow Philharmonic, Lviv Philharmonic) pod vedením významných dirigentů (Sir John Eliot Gardiner, Edo de Waart, Vladimir Ashkenazy, Ian Volkov, Lü Jia aj.), publiku se často představoval též sólovými recitály.


Intenzivně se věnuje komorní hře (především Brahms Trio Prague a PhilHarmonia Octet, dříve Maurice Bourgue Ensemble, Juventus Quintet, Czech Philharmonic Horn Club aj.). Vytvořil obsáhlý katalog snímků pro Český rozhlas a několik gramofonových titulů. Profilový disk Brahms Trio Prague, realizovaný unikátním technickým způsobem ve vlastní hudební a zvukové režii, získal skvělé ohlasy kritiky doma i v zahraničí a byl recenzentem prestižního amerického magazínu Fanfare označen za pravděpodobně nejlepší dosud realizovanou nahrávku Tria Es Dur, op. 40 J. Brahmse ve světě.


.Jako dirigent spolupracuje Ondřej Vrabec s většinou českých profesionálních orchestrů, včetně České filharmonie, kde v letech 2010-2017 zastával pozici dirigenta-asistenta. Z pozice tohoto titulu byl v uplynulých letech dokonce nejčastěji vystupujím dirigentem našeho prvního tělesa po Jiřím Bělohlávkovi. Stanul také na stupínku některých zahraničních těles (např. Japan Philharmonic, New Japan Philharmonic, Reykjavik Chamber Orchestra, Státní filharmonie Košice, London Soloists Chamber Orchestra, Galeria Wind Orchestra Tokio, Danish National Symphony Orchestra, State Philharmonic Oradea, Uzhgorod Philharmonic, Lviv Virtuosi aj.). Představil se na mezinárodních festivalech (Pražské jaro, Anima Mundi, Mitte Europa, Český Krumlov). Je stálým členem mezinárodního týmu dirigentů jednoho z největších festivalů soudobé hudby ve světě - Ostrava Days. K jeho počinům na poli operním patří světové premiéry oper "Sezname, otevři se!" Martina Smolky, "Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu" Petra Cíglera a "Encounter" Mojiao Wang, dále druhé české uvedení  "Zneuctění Lukrécie" Benjamina Brittena a dvojí nastudování Mozartovy "Figarovy svatby". Vedl historicky první turné Pražské komorní filharmonie do Jižní Koreji (2011) a do Číny (2012-2013). Ve spolupráci s Českou filharmonií nahrál již tři CD, která zahrnují komplet symfonického díla britského skladatele Andrewa Downese (Artesmon/Czech Philharmonic label), Planety Gustava Holsta, či Honeggerovu 2. symfonii (Octavia Records - Japonsko). Další dva tituly realizoval ve spolupráci s Collegiem Českých filharmoniků : DVD „Proměny“ (Universal Music, zvoleno deskou roku) a CD koncertantní tvorby pro housle a violu (s Gabrielou Demeterovou, Supraphon). V České filharmonii též příležitostně vede zkoušky v zastoupení význačných světových dirigentských osobností (Sir John Eliot Gardiner, Valery Gergiev, Sergei Bychkov, Manfred Honeck, Jiří Bělohlávek).